Výchovný ústav - Kostomlaty pod Milešovkou
https://vuddskostomlaty.wz.cz/SVP%20VU.pdf
Výchovný ústav, dětský domov se školou, základní škola, střední škola a školní jídelna, Kostomlaty pod Milešovkou.
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
pro zájmové vzdělávání
„Poupata“
Výchovný ústav – výchovné skupiny, v současné době 4 výchovné skupiny, vzhledem k počtu dětí ve VÚ.
Charakteristika zařízení
Zařízení - výchovný ústav, dětský domov se školou, základní škola, střední škola a školní jídelna, je umístěno v krásném prostředí Českého středohoří. Výchovný ústav (dále jen VÚ) je státní školská instituce pro realizaci ústavní a ochranné výchovy. Je příspěvkovou organizací s právní subjektivitou a jeho zřizovatelem je MŠMT ČR. Zařízení vzniklo v roce 1880. Počty dětí v jednotlivých výchovných skupinách se průběžně mění dle počtu a stavu dětí ve VÚ a dle možné kapacity a legislativy. Současná kapacita zařízení je 48 dětí. Kapacita VÚ 24 lůžek.
VÝCHOVNÝ ÚSTAV - kapacita 24
DĚTSKÝ DOMOV SE ŠKOLOU - kapacita 24
ZÁKLADNÍ ŠKOLA - kapacita 24
STŘEDNÍ ŠKOLA - kapacita 32
ŠKOLNÍ JÍDELNA - kapacita 80
Historie
V roce 1888 byla v Kostomlatech zřízena "KRÁLOVSKÁ ČESKÁ ZEMSKÁ POLEPŠOVNA a DONUCOVACÍ PRACOVNA". Dívkám ve věku 14 – 18 let, které zde byly umístěny, se tehdy říkalo "KÁRANKY". Podle tehdejších stanov bylo účelem polepšovny " aby Káranky na základě zákonných ustanovení tam dodané, polepšené byly a z nich se staly nucenou prací, jakož i vhodným vyučováním, pracovité a nábožně - mravné ženy". V polepšovně se mělo Kárankám dostat mravné výchovy a výcviku v nějakém zaměstnání, přiměřeném jejich schopnostem pro jejich budoucí život. Výchovu zajišťovaly řádové sestry od Sv. Karla Boromejského. Jejich představená byla i vedoucí polepšovny. Vyučování zajišťovaly řeholnice s pedagogickým vzděláním. Vyučovalo se v českém i německém jazyce.Služební instrukce nařizovala všem zaměstnancům " zacházet s kárankami přísně a spravedlivě, svědomitě je vychovávat, vyučovat a vyvarovat se hrubého a surového jednání."
Od samého počátku byl nad celým zařízením ustanoven policejní dohled. K trestání káranek byla kompetentní pouze sestra představená. Lehké kázeňské přestupky se řešily veřejnou důtkou, těžší přestupky až třídenním půstem. Při odmítání poslušnosti bylo káránce uštědřeno 25 ran holí silnou jako prst.
Káranky prováděly veškeré práce spojené s úklidem budovy, učily se šít a vyšívat. Jedna skupina pracovala trvale v hospodářství. Starala se o 12 krav a 5 prasnic. Dvě skupiny obhospodařovaly od jara do podzimu několik hektarů polí.. V zimě vykonávaly zakázkové práce pro bohaté rodiny z Teplic a okolí. Starší draly peří a praly prádlo, mladší hlavně vyšívaly ubrusy a monogramy na výbavy pro nevěsty.
Po vzniku Československé re publiky v roce 1918 byl změněn název. Z "KRÁLOVSKÉ ČESKÉ ZEMSKÉ POLEPŠOVNY A DONUCOVACÍ PRACOVNY" byla "ZEMSKÁ VYCHOVATELNA PRO DÍVKY a DONUCOVACÍ PRACOVNA v KOSTOMLATECH."
Ta se v roce 1921 rozdělila a vznikla " ČESKÁ ZEMSKÁ VÝCHOVNA V KOSTOMLATECH" a "ČESKÁ ZEMSKÁ DONUCOVACÍ PRACOVNA v KOSTOMLATECH".
Vedení a správa obou nových subjektů byly však nadále společné. V říjnu r. 1938, po obsazení pohraničí, byly oba ústavy přemístěny do zámku do LUŽI – KOŠUMBERKU u CHROUSTOVIC. Tam byla v roce 1940 zrušena " ČESKÁ ZEMSKÁ DONUCOVACÍ PRACOVNA v KOSTOMLATECH" a po návratu do Kostomlat v r.1948 byla "ČESKÁ ZEMSKÁ VÝCHOVNA v KOSTOMLATECH" znovu přejmenována. Nesla název "ZEMSKÁ VYCHOVATELNA PRO DÍVKY V KOSTOMLATECH" a přešla do správy Krajského národního výboru v Ústí nad Labem a pod Ministerstvo práce a sociální péče.
Řádové sestry byly okamžitě odvolány. Tím byly ukončeny kompetence církve ve výchově dívek. Výnosem ministerstva práce a sociální péče z r. 1950 byl zaveden název "DOMOV VÝCHOVY MLÁDEŽE V KOSTOMLATECH". Téhož roku byla značná část chovanek přemístěna do Nejdku u Karlový Varů.